Sváteční cejnovaná s Márou v Lačnově

Lačnovský rybník - Spodní

Včera večer jsem Márovi volal, jestli by jel na ryby, Franta nemohl, řešil něco doma a Marek, že jo, že jede s kámošem do Lačnova na cejny. Dohodli jsme čas mého příjezdu a šel jsem si nachystat pár věcí. Rád jezdím na lehko, když je to možné, jen s tím nejnutnějším. Už z dálky slyším Máru nadávat hejnu kachen, které se mu producírovaly v krmném místě a dost se při tom bavím, mu to ale evidentně směšné nepřipadá. ,, Tak co, Márve, chytáš?“ ptám se ho už nad břehem a on hned: ,,Jo, pověsil jsem jich už asi 40, je to dneska docela fofr. Vybaluj, dokud je tu držím, krmení už dochází.“ Nic neženu, počkám, až zmizí ty kačeny, nehodlám se naštvat hned po prvním náhozu. Máme je tu obzvlášť drzé a servítky si opravdu neberou.

naše nebojácné

 

Vybaluju Light-a, naviják se 16kou kemnem, volím forpas ø 0.10 a háček vel. 14. V klidu se připravuju a sleduju Márva, jak si v pohodě tahá cejny jednoho za druhým a říkám mu: ,,Tos nemohl takto chytat v Týně???“ On se jen usmívá a říká: ,,Tady je to v klidu, bez nervů…“ No a mám to, hold bude potřebovat nějaký čas. Nahazuju první krmítko metr vedle Máry a během chvilky vodím cejna, je to takový předškolák, ale poteší. Je chycený krásně za kraj tlamky, takže ho ani neberu do ruky a pluje zpátky.

light má práci

Chytáme rozmražené krmení na cejnové bázi, které nám zbylo z 1. kola Krajského přeboru  – odjeli jsme kvůli počasí, nechtěli jsme tehdy riskovat nemoc těsně před 1. kolem Ligy. Funguje výborně, má perfektní konzistenci a doplněné o zmrzlé červy dělá přesně to, co se od něj očekává a ryby jdou na hod. Trhám háček ve vázce a než jej stihnu vyměnit za nový, má Mára zdolané další 2 cejny. Prostě paráda! Snažím se vyfotit hokejky, které nám ryby předvádějí, ale nedaří se mi to, protože než stihnu cvaknout, prut je narovnaný. Ptám se Máry, jestli měl do mého příjezdu nějakého kapříka, ale je mi řečeno, že od rána ani ň. Kdybych měl kukuřičku, asi bych to zkoušel, ale je doma v lednici. Kdo nemá v hlavě,…

Začíná se kabonit, a my zrovna zkrmujeme poslední zbytky mraženky, balíme pruty a pomalu se chystáme domů. Když dělám fotku Márovi, začíná jemně poprchat.

Marek a jeho pár na focení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jsme rádi za to, jak se nám vedlo, byl to pohodový den a tak nějak jsme si to představovali – volno, ryby a klid. Uvidíme co bude o víkendu, podle počasí… Pepé



Comments are closed.